dh

Název výstavy:

Místo akce:

Zůčastnění hafani: Arny Ivamir

....a fotečky jsou zde

A co se dělo?

Tááákže dostala jsem bojový úkol od Lubiny napsat článeček o našem výstavním blázněním 2008.

Celý ten kolotoč rozjela moje drahocenná maminka, která prohlásila, že Arny je pěknej a s PP a tak prostě musíme na nějakou tu výstavu. Jelikož já sem děsná trémistka tak sme halt museli na několik výstav jen tak na čumendu. Seznámili sme se tam s Kristinkou, Akkískem našimi nevrhovými prarodiči –Cibochovými a potom tetou Lety a Lexíkem a spoustou skvělých kaníčků a jejich bláznů (páníčků). Pokecali sme se stejně postiženými lidmi co mají doma jednu a více oslintaných potvůrek. Slyšeli jsme povětšinou chválu a tak na konci září nastal konečně den D.

Naše velká premiéra. Palečky nám tam drželi zástupci od Cibochů a spoustu lidí ze cvičáku a taky naše budoucí nevěsta Naomi mao-dao. No a jak to tak bývá když ste sami ve třídě, vykročili jsme s výstavního kruhu hrdě se známkou VN1 a krásným posudkem. Hned co sme přijeli domů už sme strkali v euforii do schránky přihlášku na další klubovou výstavu cane corso s italským rozhodčím!!

Do třídy dorostu bylo hlášeno 6 pejsků a někteří dokonce s italskými rodiči. A tak sme vběhli do „ringu“ v klidu a absolutně smířeni s prohrou i když pár psů nenastoupilo. Začal výstavní taneček postoj zuby postoj posudek a pak kolečka. Běželi sme jedno druhé třetí. Koukám jak se pejsci na pokyn rozhodčího zastavují na stupních vítězů. Z mého pohledu jsem viděla jak jeden stoupá na první místo a tak sem si řekla že je všechno v hájí. A najednou ke mně de rozhodčí a podává mi ruku. Já koukám jako nějaká blondýna z blbého v tipu a říkám si jak to? No jo já pitomá se blbě koukala a 1.místo obsazené nebylo. Dostali sme pohárek a pytlíček granulek a jeli domů šťastní jako blešky.

Teď už se náležitě soustředíme na poslední výstavu ročku 2008 v Olomouci tentokrát ve třídě mladých.

Pac a pusu Arny a Linda